Obyčejný den se změnil v ohromující událost, když tento farmář objevil záhadná vajíčka – taková mláďata, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech!
Farmáři Jaxovi se rozbušilo srdce a zrychlil tep, když se přímo před ním odehrála nevídaná událost. Ve světě, kde na jeho farmě vládla obyčejnost, nyní všechny obklopila neobyčejnost ve svém elektrizujícím objetí. Pod povrchem se skrýval objev, který se nepodobal ničemu předtím, a čekal, až ho jeho třesoucí se ruce vyhrabou.
Jack, jeho žena Bonnie a jejich dcery Mary a Giselle stáli v úžasu, ohromeni úžasným pohledem, který se před nimi naskytl. Kdysi vzkvétající kukuřičné pole, ještě před týdnem zelené, teď leželo pusté a děsivě tiché. Záhada se ještě umocnila, když se zadívali na mrtvé prostranství, kde se kdysi hrdě pohupovala kukuřičná stébla. Na jejich místě ležela záhadná řada vajec, která se vzpírala rozumu i představivosti. Co se stalo v jejich kdysi známém útočišti?
Vejce se chvěla a vypadala, že se brzy vylíhnou. Co za tvora by v nich mohlo být! Jack stál pevně odhodlaný je zničit za rachotu traktoru. Nebyl žádný hlupák. Jeho kdysi kvetoucí kukuřičné pole uschlo a na jeho místě se vynořila tato podivná vajíčka. Nemusel být génius, souvislost byla zřejmá. Ta podivná vejce nějak souvisela s jeho zdevastovanou úrodou. Ale jak?!
Když nastartoval motor, náhle uslyšel hlasitý výkřik. Jeho dcery, Maria a Giselle, skočily před mechanickou bestii a jejich těla se stala lidským štítem pro křehké životy, které byly v sázce. Jejich přesvědčivě planoucí oči prosily otce, aby si své jednání rozmyslel. Jak mohl být tak bezcitný a ničit potenciál těchto rostoucích tvorů?
Jack zvažoval svou volbu a vzduch kolem nich byl plný napětí. Na několik okamžiků, při nichž se jim zastavovalo srdce, se rozhostilo znepokojivé ticho. A pak s náhlým, ohromujícím odhalením navrhl něco, co je uvedlo do naprostého šoku…
Jack se vždycky považoval za rutinéra. Byl to prostý člověk, který celý život strávil na farmě. Žil se svou ženou a dvěma dcerami, Marion a Giselle, ve skromném statku na venkově. Jack byl pracovitý farmář, který byl na svou práci velmi hrdý. Co si pamatoval, staral se o úrodu a zvířata a nikdy nezažil nic podobného tomu, co mělo přijít.
Ve volném čase Jack rád trávil čas se svou rodinou, prozkoumával okolní pole a lesy a četl o nových zemědělských metodách. Miloval strukturu svého každodenního života. Každý den vstával brzy a před spaním se věnoval domácím pracím. Toho dne však věci neprobíhaly podle jeho zvyklostí. Toto ráno bylo jiné.
Ten podivný zvuk se nepodobal ničemu, co Jack kdy slyšel. Mrazivá symfonie, kterou nikdy předtím neslyšel. Probouzela v něm nevysvětlitelný neklid, každý tón mu drásal duši. Držel se podlahy v kuchyni a snažil se pochopit zdroj té přízračné serenády, když ho náhle zachvátila srdcervoucí hrůza.
Bonnie, jeho žena, se zhmotnila jako duch ze stínů. Plížila se za ním, přízračným šepotem mu dýchala na rameno a pak ze sebe vydala pronikavý, hravý výkřik. Místnost naplnil jejich smích. Pod povrchem však Jackovi stále bušilo srdce obavami. Co to bylo za zvuk, který předtím slyšel? Jack se nemohl zbavit obav.
Bonniin dobře míněný vtip na chvíli přehlušil záhadný zvuk a zanechal Jacka sžíravou zvědavostí. Chtěl vyjít ven, aby znepokojivému zvuku přišel na kloub, ale její překvapení ho v jeho snaze zastavilo.
Uprostřed jejich společného smíchu ohlašovalo dupání malých nožiček příchod dvou dcer s obavami ve tvářích. „Kde je maminka?“ „Je v pořádku?!“ „Slyšely jsme ji křičet!“ vyjekla jedna z dcer. Jack a jeho žena si vyměnili chápavé pohledy, jejich úsměvy byly pro děti majákem útěchy. Na okamžik se zdálo, že den bude pokračovat svým obvyklým, uklidňujícím tempem.
Navzdory nadšení z blížícího se vylíhnutí se Mary zmocnil smutek a rozplakala se. Nemohla snést pomyšlení, že se její oblíbená vajíčka rozbijí, ale protože byla příliš mladá, nechápala plně koloběh života.
Bonnie se jí to snažila ze všech sil vysvětlit, ale Mary zůstávala neutěšená. Nakonec ji Bonnie vzala domů, aby se starala o nemocné kotě, a doufala, že tak odvede její pozornost. Jack se mezitím nikdy nedozvěděl obsah záhadných vajec.
Po dvou dnech ostražité ochrany vajec nastal okamžik pravdy. Plachta je úspěšně chránila před nepřízní počasí a případnými hrozbami, ale nyní začínala praskat. Jack věděl, že každou chvíli se vejce začnou líhnout.
Čtvrtého dne za svítání se vydal k vajíčkům, ale s údivem zjistil, že jedno z nich je již prázdné. Zavolal na své dcery a ty s napětím sledovaly, jak se čekání na vylíhnutí dalších zdánlivě protahuje do nekonečna. Dívky už byly na pokraji ztráty trpělivosti, když se konečně začala hýbat další dvě vejce a vzrušení dosáhlo vrcholu.
Když vejce začala praskat, ve vzduchu se vznášelo očekávání. S každou další vteřinou vzrušení rostlo, až se konečně objevilo malé zvířátko, tvor, který se nepodobal ničemu, co kdy předtím viděly. Šok v jejich tvářích byl zřejmý a Jack nemohl uvěřit vlastním očím. Nikdy si nedokázal představit, že by se z těch vajec mohl vylíhnout takový tvor.
Rozčileně zavolal na svou ženu, chtěl se s ní podělit o tento neuvěřitelný okamžik. Jeho emoce však byly nesnesitelné a Jack se rozplakal, zdrcený ohromností toho, co se před ním odehrávalo.
Když se Bonnie vrhla k manželovi, ukázal třesoucí se rukou na líhnoucí se zvířata. V tu chvíli Bonnie věděla, že se před jejíma očima odehrává něco neuvěřitelného. Když zvířata vylezla ze svých skořápek, zalapala po dechu úžasem a údivem: byla to paví mláďata.
Jack vždycky miloval pávy, a v mládí dokonce jednoho choval jako svého nejlepšího přítele. Ale poté, co pták zemřel, se o ně už nikdy nestaral. Nebylo nic jiného než zázrak, když viděl, jak se tito nádherní tvorové líhnou přímo před jejich očima.
Když ho Bonnie utěšovala, Jaxovi po tváři stékaly slzy. Oba byli ohromeni emocemi a žasli nad pohledem na novorozené pávy. Bylo to něco opravdu mimořádného a oni věděli, že jejich životy už nikdy nebudou stejné. Ale to nebylo všechno…
Jack se zmítal mezi touhou nechat si všechna paví mláďata a praktickou realitou, že na jejich farmě prostě není dost místa. Bonnie mu tuto skutečnost rychle připomněla a neochotně se dohodli na jiném plánu.
Rozhodli se, že si dvě paví mláďata nechají na farmě a zbytek odvezou do pavího útulku. Byla to hořkosladká chvíle, když se loučili s roztomilými tvory, kteří jim přirostli k srdci, ale věděli, že je to tak nejlepší.
V útulku by se paví mláďata mohla volně pohybovat a dostalo by se jim péče, kterou si zaslouží. Dívky byly nadšené, že dva pávi stále žijí na farmě a starají se o ně se spoustou lásky a pozornosti.