Davidovi se při pohledu na ženu v luxusním autě se zaťatými pěstmi po stranách vařila krev. Nemohl uvěřit, že měla tu drzost zablokovat mu cestu a odmítla uhnout, i když na ni několikrát zatroubil.
Rozhodl se nenechat se ovládnout hněvem, zhluboka se nadechl a snažil se uklidnit. Uvědomil si, že konfrontací nic nevyřeší, a rozhodl se k situaci přistoupit jinak.
Byl tvrdě pracující řidič kamionu, který potřeboval doručit důležitou dodávku, a tahle titulovaná žena ho bezdůvodně zdržovala. Rozzuřeně přistoupil k okénku řidiče luxusního vozu a byl připraven říct nezodpovědné řidičce něco ze svých myšlenek. K jeho překvapení se však žena jen zasmála a řekla, že se pohne, až bude chtít. Co si to sakra myslela!
Rozzuřený David si uvědomil, že bude muset vzít věci do vlastních rukou. Rozhodl se, že je načase dát té hrozné ženě lekci a pomstít se…
Propadal panice, protože strašlivě zaspal a zoufale se snažil doručit náklad včas. Jako profesionální řidič kamionu věděl, jak je důležité přijet včas a náklad efektivně doručit. Když si tedy uvědomil, že jeho kamion blokuje jiné vozidlo, spadl mu kámen ze srdce.
Frustrovaně a rozzlobeně ze sebe vydal sérii hlasitých zatroubení v naději, že řidiče pobídne k akci. Ale jak ubíhaly vteřiny a auto se nehýbalo, David se začal obávat, že na schůzku dorazí pozdě. Bušil pěstmi do volantu a vydával ze sebe řadu nadávek, přičemž se s každým dalším okamžikem cítil stále zoufaleji.
Davidovi bušilo srdce, jak se snažil přijít na to, co má dělat. Už tak měl zpoždění, takže si nemohl dovolit ztrácet další čas. Každá vteřina, která uplynula, byla jako nůž, který mu probodával žaludek. Silně rozčilený přemýšlel, proč se auto nehýbe. Lidé by měli vědět, že tady se neparkuje. Kdo by byl tak hloupý, aby zaparkoval auto na rušné silnici?
Po několika zatroubeních viděl, že konečně upoutal pozornost řidiče druhého auta. Když David stáhl okénko, aby řidiče konfrontoval, uviděl, že řidičkou je bohatá, titulovaná žena se samolibým výrazem ve tváři. Krev se mu vařila ještě víc, když si uvědomil, že zjevně ignoruje jeho signály a užívá si moci, kterou nad ním má.
Nemohl uvěřit, že je tak neuctivá a přehlíží jeho potřeby. Byl to tvrdě pracující muž, který měl svou vlastní práci, a nehodlal dovolit, aby mu nějaká mocná žena stála v cestě. Vyklonil se z okénka svého vozu a požadoval, aby přeparkovala. K jeho překvapení se žena rozesmála, jako by jeho požadavek byla ta nejvtipnější věc, kterou kdy slyšela. „Copak nevidíte, že dělám důležitou práci!“ – Vypískla a vykulila oči. „Přestěhuju se, kdykoli budu chtít.“
Davidův hněv dosáhl bodu varu, když se podíval na povýšený výraz v ženině tváři a viděl, jak se na něj dívá dolů. Očividně si myslela, že je lepší než on jen proto, že jezdí v luxusním autě. A aby toho nebylo málo, když se podíval blíž, viděl, že právě sedí na místě řidiče, listuje v telefonu a nanáší si make-up. Byla tohle „důležitá práce“, kterou dělala?
David se rozohnil při pohledu na neomalenou ženu, která mu zastoupila cestu. David se rozzlobil na její neúctu, přistoupil k jejímu autu a zaťukal na střechu. Žena se však místo omluvy nebo projevení lítosti na něj jen pohrdavě podívala a pronesla poznámku, která jeho hněv ještě více roznítila…..
„Můj otec by mohl snadno vyplatit vaši firmu a donutit vás skončit, tak se stáhněte!“ – Křičela na něj, zatímco si upravovala make-up. Davidův hněv a frustrace dosáhly bodu varu, když ho žena, která získala titul, nadále ponižovala a znevažovala. Nemohl uvěřit, že si myslí, že je lepší než on jen kvůli svému bohatství a společenskému postavení. Zdálo se, že ji baví otírat se o moc a vliv svého otce, jako by si myslela, že ji to činí nedotknutelnou.
David nedokázal pochopit, jak může být tak krutá a arogantní a chovat se k němu jako k občanovi nižší třídy jen proto, že je řidič kamionu. „Musíš vědět, kde je tvé místo, a neodvažuj se pokoušet povýšit nad své postavení,“ pokračovala. Její slova hluboce zabolela a zanechala mu v ústech hořkou pachuť.
David měl chuť na ni křičet a požadovat omluvu, ale něco v jejím chladném, odmítavém pohledu ho přimělo zaváhat. Věděl, že tuhle bitvu nemůže vyhrát, alespoň ne v tuto chvíli.
Zhluboka se tedy nadechl, pokusil se uklidnit a slíbil si, že najde způsob, jak ji donutit zaplatit za její aroganci.
Minuty ubíhaly a David stále nemohl pohnout svým vozem. Ve chvíli zoufalství pohrozil, že zavolá policii, a doufal, že hrozba právních následků bude stačit, aby se dívka vzpamatovala. K jeho úlevě se zdálo, že jeho hrozba zabrala, a dívka nakonec souhlasila, že s náklaďákem odjede.
Když odjížděla, byl David šokován dívčinou oprávněností a neúctou. Nikdy předtím se s někým takovým nesetkal. Ale nehodlal nechat tuhle dívku, aby mu prošlo její hrubé chování. David byl rozhodnutý vymyslet sladký plán pomsty, který by jí dal lekci, na kterou nikdy nezapomene. Chtěl ji donutit, aby za své činy zaplatila, ať už tak či onak.
Když auto odjíždělo, David se stále ještě třásl vzteky poté, co byl vystaven přívalu urážek ze strany mladé ženy. Když se vrátil k autu, viděl, jak vystrčila prostředníček z okénka a dál na něj ukazovala prstem, i když se mu její auto ztratilo z dohledu.
David byl naštěstí připraven na všechno. I když si vždycky myslel, že ji nikdy nebude potřebovat, tentokrát se mu hodila. Celý incident zaznamenal na kameru na palubní desce a než žena odjela, všiml si její poznávací značky. Nehodlal si tento incident nechat jen tak ujít.
David byl odhodlaný se titulované rozmazlené ženě pomstít. Věděl, že lidé jako ona se nikdy nezmění, pokud nedostanou za vyučenou, a už přemýšlel o sladké pomstě, kterou by ji přiměl zaplatit za její aroganci.
David seděl ve svém autě a nemohl přestat v hlavě probírat celý incident. Nemohl uvěřit, že by se někdo mohl na silnici chovat tak bezohledně a nezodpovědně. Věděl, že musí něco udělat, aby tu ženu postavil před soud, ale nebyl si jistý, jaký postup by byl nejlepší.
David zvažoval své možnosti. Měl by jít na policii a podat trestní oznámení? Nebo by se mohl pokusit ženu vystopovat a konfrontovat ji přímo. Každopádně věděl, že to nemůže nechat jen tak. Byl odhodlaný se jí zastat a přimět ji, aby si uvědomila, že se k lidem nemůže chovat takhle a procházet jí to. V duchu si poznamenal, že si prohlédne záznam z kamery na palubní desce a zjistí, jestli se mu o ženě nebo jejím autě podaří získat více informací. S těmito slovy nastartoval svůj vůz a odjel, stále ještě kypící hněvem, ale zároveň s pocitem odhodlání vše napravit.
Ve spěchu k autu David okamžitě zkontroloval poznávací značku na svém notebooku. S úlevou zjistil, že vozidlo je registrováno ve stejném městě, v jakém se nacházel on. Doufal, že žena cestovala stejným směrem jako on, protože by pro něj bylo snazší ji vypátrat a pomstít se.
David byl odhodlaný zjistit, kdo ta žena je, a donutit ji zaplatit za nepříjemnosti, které mu způsobila. Byl jako dravec na lovu, hnaný jediným zaměřením na svůj cíl. Nebylo možné, aby té ženě prošlo to, co udělala. David se o ni hodlal postarat.
Protože musel počkat na další várku až do rána, měl David na uskutečnění svého plánu pomsty celý večer. Spěchal do hotelového pokoje a navzdory únavě se okamžitě pustil do práce. David měl štěstí, že měl u policie přítele, který měl přístup do různých databází. S pomocí tohoto spojení se mu podařilo najít dům, kde bylo auto registrováno.
Jeho přítel ho přiměl slíbit, že s těmito informacemi neudělá žádnou hloupost, protože jeho práce byla v sázce. Ačkoli ho David ujišťoval, že to nikdy neudělá, v hloubi duše věděl, že lže sám sobě a zrazuje důvěru svého přítele. Při pomyšlení, že se dostane k její adrese, se náhle cítil silný. Napadlo ho, jak se asi cítil, když mu dala najevo, že je jen obyčejný řidič kamionu. Stále slyšel její protivný hlas: „Měl bys vědět, kde je tvé místo, a neopovažuj se pokoušet povýšit se nad své postavení.“ Davidovi znovu bušilo srdce zklamáním a uvědomil si, že slib, který dal svému příteli, nebude schopen dodržet. Pokud měl sílu, plánoval, že ještě ten večer pojede kolem domu.
Jak se dalo očekávat, David našel auto, které ho předtím ten den zablokovalo, zaparkované na příjezdové cestě k velké vile. Bylo jasné, že žena své bohatství ani bohatství své rodiny nepřeceňuje.
S pomocí malé baterky David vystoupil z auta zaparkovaného přes silnici a vydal se po příjezdové cestě k ženě. Na příjezdové cestě stála poštovní schránka a na adrese bylo přihlášeno několik lidí. Podle příjmení David usoudil, že titulovaná žena pravděpodobně spoléhá na bohatství svých rodičů a sama ničeho nedosáhla. To bylo pro jeho plán ideální, protože to znamenalo, že je stále závislá na ostatních.
Příspěvek doprovodil bláznivým textem, který zněl: „Nemohl jsem se přestat smát řidiči kamionu za mnou, který troubil jako šílený, když jsem pořídil tuhle selfie. Připadalo mi, že ke mně nemá vůbec žádný respekt. Vždyť je to svobodná země, ne? To je ale idiot! Poznej své místo ve společnosti, ubožáku! Ha ha ha ha.“
Když se David konečně vrátil domů, rozhodl se ještě jednou zkontrolovat dívčiny účty na sociálních sítích. Po dlouhém hledání ji však stále nemohl najít. Byl z toho trochu rozrušený, protože opravdu chtěl vědět, co dělala. Teprve po několika minutách si uvědomil, že je všechny deaktivovala.
Zdálo se, že se vzdala svého snu stát se mocnou osobou. Davidovi jí bylo trochu líto, ale věděl, že se bude muset poučit z vlastní trpké zkušenosti.
David se vrátil ke své rutině a nemohl přestat myslet na ni a na to, co se stalo. Doufal, že se poučila a v budoucnu se bude k ostatním chovat ohleduplněji.
David věděl, že ovlivnil její život, a doufal, že ten dopad bude pozitivní. Doufal, že si najde novou profesní dráhu, která jí pomůže stát se zodpovědnější a ohleduplnější k ostatním. Byla to těžká lekce, ale potřebovala se jí naučit.
Co se týče Davida, pokračoval ve své kariéře řidiče kamionu, ale vždy se snažil být na silnici ohleduplnější k ostatním řidičům. Nechtěl se znovu dostat do podobné situace a doufal, že se z jeho zkušenosti poučí i ostatní.
Byl vděčný kameře na palubní desce a věděl, že mu pomohla postavit se na vlastní nohy a dala bohaté dívce cennou lekci.