Plánované změny v důchodech, jako je například postupné prodlužování odchodu do penze, rozzuřily velkou část Čechů. Ekonom Michal Skořepa si ale myslí, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zaslouží pochvalu.
Do legislativního procesu míří změny důchodů. Podle těch se má například postupně zvyšovat věk odchodu do penze podle věku dožití nebo zpomalit růst měsíčně vyplácené částky.
Návrh rozčílil velkou část Čechů. „Místo klidného, zaslouženého důchodu se budeme potácet mezi doktory, neschopenkami a pracákem,“ reagovala v diskuzi na facebooku TN.cz Maria Poláková. Další komentující vyzývají ke generální stávce, jiní ministrovi sprostě nadávají. Kromě pozdějšího odchodu jim vadí i pomalejší zvyšování.
Právě kvůli vlně kritiky si podle ekonoma Skořepy zaslouží Jurečka pochvalu. „Každý politik, který má odvahu říct nahlas, že věk odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat a tempo růstu důchodu se bude muset snižovat, si zaslouží pochvalu, protože to je to nejtěžší,“ řekl TN.cz.
„Je to krok směrem k tomu, aby se ty parametry měnily podle toho, jak ten systém vychází, jestli vznikají deficity, nebo nevznikají, což je věc, která v řadě zemí už dnes existuje. U nás to bohužel nefunguje. To, co navrhl, je posun k tomu, aby systém měl samonarovnávací funkci. Takže to je určitě super,“ prohlásil.
Česko totiž nebude jediným evropským státem, který zvedá věk odchodu do důchodu podle věku dožití. Už nyní totiž takto systém funguje například v Dánsku, Itálii, Nizozemsku a mnoha dalších státech Evropské unie.
„V každé zemi systém vypadá úplně jinak. Je to dané historicky, kulturně a legislativně, na hodně obecné úrovni se ale dá říct, že polovina Evropské unie má v národním penzijním systému nějaký mechanismus, který znamená, že pokud se ten systém dostává do nerovnováhy, tak se nějaký parametr změní tak, aby se to vracelo zpátky k rovnováze. Buď se mění věk odchodu do důchodu, nebo se mění tempo valorizace, anebo se případně mění platby do důchodového systému od lidí, kteří zrovna pracují,“ vyjmenoval.
Změny jsou podle ekonoma velmi důležité. „Pokud by zůstal systém důchodů stejný, deficity veřejných financí by jenom kvůli důchodům dosahovaly třeba tří čtyř procent HDP každý rok,“ upozornil. „V roce 2060 by dluh se dluh jenom kvůli důchodům dostal přes sto procent HDP. I kdyby všechno ostatní bylo v rovnováze, tak jenom kvůli důchodům bychom se dostali přes stovku a tím bychom se ocitli ve společnosti Itálie, a dokonce možná i Řecka,“ dodal.